Wi-Fi Doleček 17.11 Rattle Bucket, Foursquare
Napsal: ned 18. lis 2012 12:13:13
Tak, včera jsme konečně měli možnost otestovat bezdrátové ovládání iLive. Jako nejlepší možný prostor k tomu bylo včera (17.11) u Dolečka, neboť je to tam malinké, pult se tam dává blbě, Yamaha by vstupama nestačila a brát tam cokoliv většího by bylo zbytečné a nebezpečné, neboť tekutiny v mixu nebývají zrovna přijemné.
Takže, pokud bylo 12 vstupů Yamahy málo, kolik jsme jich tedy potřebovali? A kolik jsme jich měli?
Potřebovali jsme 8x bicí (proč to nedělat pořádně že? I v malém prostoru si bicí zaslouží znít hezky.)
2x kytara, 1x basa, 2x zpěv, 2x samply. 15 vstupů, + přehrávadlo (17 vstupů).
Kolik AUXů? 3. malý prostor...
A kolik jsme jich měli? Měli jsme v záloze celkem 48 vstupních kanálů s mikrofoním predzesilovačem a 8 mono a 2 stereo auxy.
Počkat počkat, tolik vstupů, tolik výstupů a žádný pult? No, je to tak, veškerá technika, která byla na akci:
Allen & Heath iDR 48, laptop Toshiba, router TP-Link TL-WDR4300, iPad 3. gen a aplikace, bez které by to nebylo možné, iLive MixPad.
Jak to šlapalo?
Dobře, základní nastavení se rychle udělá na počítači, tak jak s normální velkou konzolí na velké akce. (routování, pojmenování kanálů)
Zbytek už jen bezdrátově přes iPad, který s novým firmware už umí opravdu spoustu věcí, dokonce i ovládání tepma delay kanálu. zatím bohužel nezvládá (asi ani nikdy nebude, neboť to vývojáří nechtějí) ovládat další parametry efektových sběrnic, ale bez toho se dá žít.
Možnost se volně pohybovat po sále je v takovýchto prostorech k nezaplacení. Odejít do druhé místnosti, zkontrolovat, jak hraje vykrývací bedna ve druhé místnosti, upravit si její hlasitost, korekce, kompresor a grafický ekvalizér rovnou na místě bez nutnosti běhat od mixu k ní a zase zpátky je prostě úžasné.
Omezení aplikace?
Je to dotykový displej, pokud člověk není seznámen s běžným ovládáním iPadu a není na něj zvyklý, může mít drobné potíže, neboť vývojáři napsali do aplikace drobné malé detaily, které dokáži skutečně usnadnit celou práci, pokud s nimi ale nepočítáte (nevíte, že existují) tak vás můžou potrápit.
Celkové nastavování základního zvuku a zvuková zkouška trvá o trochu déle, než na klasickém mixu, kde je vše hned po ruce, nepřesáhnul jsem ale hranici 130% klasického času rychlé zvukové zkoušky. Po tomto kroku už následují jen výhody:
"Můžeš mě tady přidat do odposlechu?" "Jasně, jen si půjdu poslechnout, jak ti to tam hraje."
Aneb když máte tu možnost jít si poslechnout, jak to tam hraje a rovnou na místě upravit poměry a všechno ostatní v odposlechu.
Aplikace za večer nespadla ani jednou, signál routeru vypadnul až u baru, neboť místní tlusté zdi nedovolují vysokým frekvencím se šířit tak daleko, celkový přenos byl bez problémů, celý večer jsem byl připojen na pásmu 5GHz. (kratší dosah než 2.4GHz, hůře si poradí s překážkami, ale je rychlejší (300Mbps) a stabilnější, méně zarušená)
A tady už snímky:
A kluci z Rattle Bucket si přivezli hezké světýlka
Takže, pokud bylo 12 vstupů Yamahy málo, kolik jsme jich tedy potřebovali? A kolik jsme jich měli?
Potřebovali jsme 8x bicí (proč to nedělat pořádně že? I v malém prostoru si bicí zaslouží znít hezky.)
2x kytara, 1x basa, 2x zpěv, 2x samply. 15 vstupů, + přehrávadlo (17 vstupů).
Kolik AUXů? 3. malý prostor...
A kolik jsme jich měli? Měli jsme v záloze celkem 48 vstupních kanálů s mikrofoním predzesilovačem a 8 mono a 2 stereo auxy.
Počkat počkat, tolik vstupů, tolik výstupů a žádný pult? No, je to tak, veškerá technika, která byla na akci:
Allen & Heath iDR 48, laptop Toshiba, router TP-Link TL-WDR4300, iPad 3. gen a aplikace, bez které by to nebylo možné, iLive MixPad.
Jak to šlapalo?
Dobře, základní nastavení se rychle udělá na počítači, tak jak s normální velkou konzolí na velké akce. (routování, pojmenování kanálů)
Zbytek už jen bezdrátově přes iPad, který s novým firmware už umí opravdu spoustu věcí, dokonce i ovládání tepma delay kanálu. zatím bohužel nezvládá (asi ani nikdy nebude, neboť to vývojáří nechtějí) ovládat další parametry efektových sběrnic, ale bez toho se dá žít.
Možnost se volně pohybovat po sále je v takovýchto prostorech k nezaplacení. Odejít do druhé místnosti, zkontrolovat, jak hraje vykrývací bedna ve druhé místnosti, upravit si její hlasitost, korekce, kompresor a grafický ekvalizér rovnou na místě bez nutnosti běhat od mixu k ní a zase zpátky je prostě úžasné.
Omezení aplikace?
Je to dotykový displej, pokud člověk není seznámen s běžným ovládáním iPadu a není na něj zvyklý, může mít drobné potíže, neboť vývojáři napsali do aplikace drobné malé detaily, které dokáži skutečně usnadnit celou práci, pokud s nimi ale nepočítáte (nevíte, že existují) tak vás můžou potrápit.
Celkové nastavování základního zvuku a zvuková zkouška trvá o trochu déle, než na klasickém mixu, kde je vše hned po ruce, nepřesáhnul jsem ale hranici 130% klasického času rychlé zvukové zkoušky. Po tomto kroku už následují jen výhody:
"Můžeš mě tady přidat do odposlechu?" "Jasně, jen si půjdu poslechnout, jak ti to tam hraje."
Aneb když máte tu možnost jít si poslechnout, jak to tam hraje a rovnou na místě upravit poměry a všechno ostatní v odposlechu.
Aplikace za večer nespadla ani jednou, signál routeru vypadnul až u baru, neboť místní tlusté zdi nedovolují vysokým frekvencím se šířit tak daleko, celkový přenos byl bez problémů, celý večer jsem byl připojen na pásmu 5GHz. (kratší dosah než 2.4GHz, hůře si poradí s překážkami, ale je rychlejší (300Mbps) a stabilnější, méně zarušená)
A tady už snímky:
A kluci z Rattle Bucket si přivezli hezké světýlka